Hledáme ta správná okna. 

Pro roubené domy (nejen) s pavlačí na sobotecku jsou typická sdružená okna na šítové straně, která jsou osazená v trámkové zárubni. U naší roubenky se dochovala pouze okenní křídla, takže způsob, jakým okna správně usadit, musíme někde okoukat. 

Trochu už jsem listovala knihami s historickými fotografiemi. Ale bohužel všechny detaily nejsou úplně rozeznatelné, takže jsem se vypravila s foťákem do Sobotky, abych si prohlédla, jak si majitelé roubenek s novými či starými okny poradili.

Na první fotce je známý dům u sv.Anny v Sobotce. Na  další fotce už jsou dnešní nová okna, ale je to na nich poznat jen podle toho, že jsou v perfektním stavu.

Užíváme si poslední prázdninové dny. Letní barvy a večerní dlouhé stíny.

A takhle tady teď bydlíme 

Noční stolek až ze Stockholmu jsme našli na půdě.

Dětské postýlky jsme nechali původní.

A  na zahradě jsme zařídili i kuchyňku. První oběd z našeho záhonu.

Když jsme roubenku koupili, chtěli jsme hlavní část rekonstrukce zvládnout tak, abychom léto mohli trávit na chalupě. Čím víc se ale léto blížilo, tím bylo jasnější, že to nemůžeme stihnout. No, co se  dá dělat,přece si tím nenecháme zkazit prázdniny. 

Chvilku to vypadalo, že budeme stanovat na zahradě. Nakonec jsme se ale rozhodli, že  v chalupě zabydlíme jednu místnost. 

Bývalá ložnice byla celá zastavěná tmavým mohutným nábytkem. Vymalováno bylo na žlutou barvu a na zemi tmavě hnědé lino. Nic moc, ale jinak vlastně celkem v pořádku.

Po vyklizení skříní a čtyř postelí se ukázalo, že přestože je v ložnici celkem nízký strop, je to poměrně prostorná a krásně světlá místnost. 

Pod zničeným linem na nás navíc čekalo milé překvapení - podlaha ze širokých prken.

Po vymalování bílou barvou jsme tedy odstranili lino a podlahu jsem musela vydrhnout.

 Musím říct,že při této práci najednou člověk mnohem lépe chápe,proč tam to lino bylo.

Teď ještě podlahu naolejovat a jde se bydlet.

Podlaha po vydrhnutí byla krásně světlá - skoro bílá.  Pokud bych použila pouze olej, dřevo by získalo přirozeně hnědou barvu. Hlavně kvůli nízkému stropu jsem u té světlé chtěla zůstat a proto jsem vybrala bílou olejovou lazuru. No a protože roubenku ošetřujeme především přírodními oleji, vybrala jsem lazuru, která je složena pouze ze lněného oleje a minerálních pigmentů.

Hliněné vymazávky vol.2

V naší chalupě je většina vymazávek původních - ze směsi  jílu a žitné slámy. Několik jich bylo v poměrně nedávné době nahrazeno cementovou maltou,ale naštěstí ne moc. Tyto vymazávky je nutné odstranit a nahradit opět těmi hliněnými. To, že jich většina vydržela mezi trámy více než 200 let se nám zdá jako dostatečně pádný argument , abychom použili opět tento materiál.

Pro nás mají tyto původní vymazávky, ačkoliv jsou někde poškozené pískováním nebo uvolněné , hned několik výhod. Za tu největší považuji to,že se můžeme podívat, jak to má vlastně vypadat. Skoro všechen materiál lze po odstranění vrstvy vápenných nátěrů a po navlhčení vodou znovu použít. Namíchaná směs je léty prověřená a přímo na míru. Poměr žitné slámy a jílu se dost liší podle toho, jestli byl matriál použit na vymazávku nebo na vnitřní omítku. Právě kousek vymazávky je na snímku dole. Je to skoro čistý jíl a drží opravdu dobře.

Na prvním obrázku je kousek vypadlé vymazávky ze spáry mezi trámy. Je to skoro čistý jíl, slámy jenom trošku.

Na dalším snímku je kousek vnitřní omítky. Žitná sláma převažuje a vrstvu omítky drží pohromadě a navíc místnost trochu tepelně izoluje. Sláma je nařezaná na cca 15 - 20 cm. Žádný polystyren.

Trochu nás překvapilo,že navzdory radám v příručce, nejsou v trámech natlučené žádné dřevěné kolíčky, které by vymazávky pomohly držet na svém místě. 

Detail vrstev vápenných nátěrů, které se na pár místech zachovaly. Je to jako letokruhy. Kolikrát se asi roubenka bílila?

Když jsme se před necelým rokem rozmýšleli, jestli máme koupit naší roubenku, náhoda nás zavedla na Truskavnu na Kokořínsku, kde jsme ještě větší náhodou potkali paní domácí, která nás ochotně pozvala dál a jejich roubenkou nás provedla. 

V našem rozhodování to tehdy sehrálo velkou roli.

Dnes se na tomtéž místě konal Den zahrad a my jsme si nemohli nechat ujít příležitost se na roubenku zase podívat.

V zahradě teď hrají hlavní roli levandule, šalvěj, šanta, žluté řebříčky, spousty denivek a čistec vlnatý.

Přímo návod na takovou zahradu a spoustu dalších informací o roubence na Truskavně si můžete prohlédnout tady

Ticho a klid v zahradě po dešti.

Před pár dny jsme na roubence měli milou návštěvu. Byla to trochu rychloakce, takže pohoštění a všechno okolo bylo trochu dílem improvizace. Ale bylo to moc fajn.

 

Všechny děti na zahradě dělají to samé. Objevují skrýše ve vrbách a malinách, kramaří v haraburdí v komorách a otrhávají všechno, co na zahradě vyrostlo k snědku. Zatím jen bylinky, hrášek a pár jahůdek. 

Díky, holky, za návštěvu a budeme se na vás těšit zase příště!

(za objektivem je schovaná Bára)